... k zápočtu z Antropogenních vlivů

Jelikož téměř nic nemá věčného trvání, uvědomuje si dnešní člověk potřebu využívat tu energii, jejíž zdroje jsou z pohledu délky života jeho téměř nekonečné. Ovšem už nejde o to, že by to bylo chvályhodné, spíše se bije na poplach. Věda odkrývá krůček po krůčku, že si sami kopeme hroby, a to doslovně. Logicky totiž nelze předpokládat všechna rizika a dopady lidského rozhodnutí v průběhu času, často je lze jen zmírnit nebo „záplatovat“ dalším rádoby opatřením, které nás zase na pár let zaměstná. Donedávna jsme horečnatě kuchali vnitřnosti Země, dnes nastává doba hlav, obrácených vzhůru k obloze, odkud se nepřetržitě řine energie zcela zdarma. Ejhle! Jde jen o to ji co nejefektivněji zachytit, přeměnit, prodat a spotřebovat. Jak jinak, že? 

Je to z velké části energie Slunce, Měsíce i naší Země, která žene vodu a vzduch tam a zase zpět, z jedné polokoule na druhou. Zem je omezena prostorem a její jádro má také jistou energii, ale stává se pro lidstvo už trochu těsnou. Snad proto se mnozí chtějí nějakým způsobem osamostatnit od "nákladných", často k přírodě ne zcela šetrných zdrojů. Dalším argumentem, ještě banálnějším, je možnost využití energie, která je „přírodní“, která je tu díky zákonům a silám, ve kterých prostě nemáme prsty.

Ačkoliv razím poněkud obskurní teorii ve smyslu „zpátky na stromy a pijme vodu rovnou z řek“ (mimochodem, hned by nám asi víc záleželo na tom, zda je čistá a zdravá), nevyhnutelně také přemýšlím o velmi šetrném „moderním“ způsobu života. No, moderním, spíš jiném. Globální věda dosahuje efektivního úspěchu jen za rovnoměrného přispění dílčích vědních odvětví, neboť jsou všechny propojeny v jedno lano, táhnoucí lidstvo do "neznáma". Pokud bychom příliš stavěli na jednom kupříkladu vyvinutějším prameni, nepodpořeném dalšími, lano by se mohlo podle mého přetrhnout, a začneme pěkně od začátku. Nutno říci, že „primitivních“ civilizací by se tento náš krach asi jen málo dotkl. Omlouvám se, že tu režíruju katastrofické scénáře, které za jedné podmínky nemohou nastat - jeden pramen se vyvíjí pouze a jen za podpory dalších. Co je k tomu potřeba? Lidi, mozek, zkrátka myšlení k objevování zákona - Pravdy. 

Ale to už se dostáváme do oblasti víry, která je (podle mého) aspektem gradujícím efektivitu výše vylíčeného, a co je úžasnější.....věda k víře může dospět. Vesmír ukazuje na Stvořitele, tak jako lidský výtvor ukazuje na svého autora, který nedovede pochopit, že by něco vzniklo z ničeho, že jednička je rovna nule. I myšlenka - do jaké míry hmotná... ? ...dává vzniknout hmotě z hmoty. Čím méně si tedy dokážu představit hranice vesmíru a jeho počátek, tím snadněji věřím, že Bůh ani Člověk na kříži nezemřel.

Která voda je bez života? I v takových si myjem ruce... původně však to musela být skvělá tekutina.

1. Jak bys, pokud možno objektivně, hodnotil význam MVE (Malých vodních elektráren) na vodních tocích ČR. Jaký předpokládáš vliv jejich provozu na dotčenou biocenózu toku, význam pro energetickou situaci státu atd. ?

Něco tak přírodě nepřirozeného a nedokonalého, jako je dílo lidské, má vždy nepopiratelný vliv na ono místo se vším všudy. Tím neříkám, že to je nehezké - postavil to člověk a kdo jiný by to mohl posoudit než zase nějaký esteticky cítící člověk. Pokud bychom měli holé ruce, nadělali bychom asi tolik paseky, co občas divoká prasata na polích... jenže, máme nejrůznější prostředky a nacházíme se v určitém stádiu vývoje lidské civilizace, kdy téměř diktujeme přírodě, jak má vypadat. Není proto divu, že s námi občas řádně zatočí.

Tedy hodnoťme objektivně toto odvětví hydroenergetiky. Také zde nelze nic příliš komplikovat spletitými mechanismy slabé odolnosti a silné nespolehlivosti, jak to dnes platí pro trendy spotřebního průmyslu.

Čím méně součástek, tím méně kritických bodů a větší účinnost. Podle toho také MVE v současnosti vypadají. Všiml jsem si, že existuje určitá škála produktů, sestavených pro různé gradienty prostředí (spád a průtok tekoucí vody). Není nutno mluvit o jednotlivých typech, postačí naznačit pozitiva a negativa obecně: malé vodní elektrárny - jen lokální zdroj energie pro domácnosti či objekty většího charakteru, jakými jsou například průmyslové firmy. Hlavní prim hraje krajina, sice dokážeme změnit i ji, ale proč bychom to dělali a jakou cenu by nás to stálo a stojí. Lepší je vymyslet způsob, jak zakomponovat dílo do toku tak, aby všichni byli spokojeni. Řekněme si upřímně, kompromisy jsou často energeticky, ekonomicky a v neposlední řadě časově nákladné, pokud se vůbec podaří. V případě že, a to bychom měli, zahrneme do problému vodní faunu, jíž je řeka domovem, cestou a zdrojem potravy, musíme myslet také na celou biocenózu a snad i ekosystém.

Význam MVE? Člověk může mluvit o pozitivech, zvířátka to třeba cítí jinak... kupříkladu bezmála 70 malých vodních elektráren na Vltavě jistě ovlivňuje tamní biocenózu, dochází k decimaci ryb v turbínách a snad i fragmentaci rybích pásem. Většinou bývá toto vodní dílo zapojeno do příčného objektu na toku, který pokud není „vybaven přechodem“ znesnadňuje migraci nejen rybám. Pro tento účel v roce 2001 vyhlásilo MŽP dva významné dotační tituly, ze kterých bylo možno získat prostředky na budování biokoridorů. Naneštěstí lidskou neznalostí, nezkušeností nebo nevolí se staly tyto nové prvky na toku další překážkou....holt, stavět fungující přírodu asi není snadné.

....a nevyužitý hydropotenciál stále roste. (smích)

Napadla mě myšlenka, která již dospěla jistě k realizaci: totiž využívat některé toky jako kaskády elektráren bez většího ohledu na faunu, a jiné toky případně očistit od staveb starých - normám nevyhovujících, a nechat tak volnou přirozenou cestu pro ryby a drobnou havěť. Podle mne je totiž velmi ošidné snažit se na jednom toku o obojí.

2. Jak hodnotíš význam a vliv větrných elektráren na území ČR, jejich krajinářský dopad, energetický význam atd. ?

Obchod s energii závisí na nabídce, poptávce a volbě specifického typu zdroje. Co si myslím o využití větru? Zajímavé pojetí, v menším počtu je to nepříliš efektivní zdroj, podmíněn povětrnostními podmínkami, které se mění. V případě další stavby bych orientoval jejich umístění nikoli do blízkosti vesnic a přírodě blízkých fragmentů, ale naopak, spíše již do urbanizované krajiny měst, se srovnatelnou silou větru. Je ovšem otázka, jestli se u nás taková najdou. Městský ruch by nakonec mohl zcela ukrýt šepot perutí těchto elektráren. Dále myslím, že by bylo jistě možné zvýšit jejich výkon.

Přesto tento způsob „těžby“ energie je zastíněn dvěma jadernými a desítkami tepelných elektráren, které společně kryjí snad 90 % energetické spotřeby v Česku. Navíc, u "majetnějších", je stále více v oblibě solární panel na vlastní střeše... přiznám se, tento způsob zdá se mi poněkud nejelegantnější, i když má taky své "mouchy".